Teď si můžeme sáhnout!
Znáte to z televize. Do Prahy přijel světoznámý zpěvák, sportovec nebo modelka. Davy šílí, fanynky a fanoušci se tlačí v davu, jen aby svou hvězdu viděli nebo kdyby se jim tak poštěstilodotknout se jí. Většinu kaktusářů ale jak je znám, tohle nechává v klidu. Přesto …. Když je šance, a teď ta šance je, určitě si sáhnu. Ale sáhnu si tak nějak „po kaktusářsku“. Půjdu se svou celebritou na pivo a když budu mít štěstí, dá si se mnou tatarský biftek nebo možná i něco lepšího.                                                                                                                    Že nevíte kterou celebritu mám na mysli? Cože? Že už tak trochu tušíte?
Ano, jedná se o celebritu kaktusářskou, našeho kamaráda Honzu Gratiase. Ještě minulou schůzi normální běžný funkcionář klubu jakých jsou v republice desítky, dnes ovšem po zásluze oceněná „kaktusářská celebrita“.
Moc mu to přeji a jsem skutečně rád.

Zlatý Alberto, nejvyšší kaktusářská a sukulentářská medaile
letos zamířila k člověku, který si to za své dlouhé a úspěšné působení plně zaslouží. Tolik článků, knížek, tolik řádků ze sbírek po celé republice, tolik sloupků o sukulentních bonsajích, různých dřevíčkách a bramborách asi moc dalších autorů nenapsalo. A tolik rostlin, které úspěšně namnožil.
I přes všechny tyhle úspěchy ale zůstal normální, skromný a ochotný pomoci když je potřeba. Navíc nezkazí žádnou legraci a dokáže podpořit klubovou akci i kvalitním hudebním vystoupením. V renesanci by zcela určitě patřil k uznávaným osobnostem. A v tom kaktusářském světě už k nim
dnes po zásluze patří také.
Snad už jen malé přání. Ať mu to pořád dobře píše, ať má dost elánu, energie a chuti do práce. Ať mu dobře rostou sukulenty a sukulentní bonsaje. A jestli mohu přidat malou osobní supliku, napiš občas něco pro jeden malý bezvýznamný webíček.

P.S.: S tím sáhnutím to myslím doslova. Už se moc těším.
HonzaM

Ke gratulaci se přidávají

všichni členové Klubu kaktusářů v Roudnici nad Labem

.

[View with PicLens]

 

.

.

.